Spolupráce s vazební věznicí Praha-Ruzyně
Zajímavá zkušenost i pro nás. Před chvilkou jsme se vrátili z prvního semináře z oblasti Ladronky na Praze 6, ze zeleně, prostředí, které není obklopeno zdmi, kde jsme se setkali s odsouzenými z vazební věznice Praha - Ruzyně. Proběhlo zde první setkání z bloku, kdy chceme předat naše zkušenosti z překonávání obtížných situací, typologie lidí, emoční inteligence, jak překonat stres, finanční gramotnosti, ale vše v praktickém podání. Hlavním cílem bylo poznat potřeby, náměty k dalšímu setkání, seznámit se odsouzenými, aby byla prolomena bariéra mlčenlivosti a navozena atmosféra důvěry. Pro nás to byla zajímavá zkušenost, jak se odsouzení vyrovnávají se svým osudem, jaké panují vztahy uvnitř mezi odsouzenými, jejich priority, vše, kam ostatní nevidí. Osobně jsem vycítil, že nikdo nechce slyšet, otázky, "jste zde právem, nebo neprávem", "jaké je to opravdu, něco se říká, něco jiného se děje" aj. Na to má každý svoji odpověď, což zaznělo napříč všech a přesto se všichni nebáli mluvit otevřeně, za což patří všem velké díky. Spíše jsem vycítil, že jsou odsouzení rádi, že mají možnost komunikovat a dostat se do jiného prostředí, mezi lektory, kteří jim budou chtít porozumět, vnímat je, naslouchat a dám ta nejlepší doporučení, která mohou. Velice oceňuji otevřenost naší skupiny, atmosféru a stanovení jasných pravidel, že se tyto věci nešíří dál, ale zůstávají zde a jaké požadavky by na naše setkání měli. Jedno z velice citlivých témat, které zde bylo, byla rodina a zdraví. Omezené setkávání se s rodinou, bezmoc udělat něco více, než nyní lze, bylo asi nejtěžší pro všechny. Každý stavil zdraví a rodinu na první místo a otázkou je pro ostatní, zda mají tyto hodnoty i v běžném životě. Zde, v naší skupině tomu tak je. Po úvodu, představení se, stanovení očekávání, jsme navázali tématem, které bylo připraveno a sice Typologií lidí. Každý jsme jiný, každý jsme individualita, nikdo nejsme čistý "motýl", "tahoun", a zejména i v průběhu dne se můžeme měnit. Po vytipování, kdo jsem a jak se cítíme, jsme probírali a hledali cesty ke každému, jak s ním hovořit, čeho se vyvarovat, ....Krátká grafická hra, kdy jeden popisoval obrázek, ostatní jeho slova přenášeli na papír, bez možností se doptat, nám dal za pravdu. Když mluvíme česky, každý slyší a ve své představivosti vidí něco jiného, než druhý. Z toho vyplynul závěr, že myslet si to můžeme správně, ale záleží na osobnosti každého z nás, co v těchto slovech slyší. Jsem rád, že se nám podařilo toto uvědomění a po návratu do výkonu bude moci naše pracovní skupina využít a osvěžit si teorii, jak hovořit s každým typem člověka. A mezi argumenty, které mám na analyticky myslícího člověka, či tahouna, je velký rozdíl. V tuto chvíli připravujeme, zejména na základě námětů odsouzených, další témata. Sám vidím, že se mezi odsouzenými objevili jedinci, kteří by se mohli díky svým životním zkušenostem a nadhledu zapojit aktivně do spolupráce s našim občanským sdružením a byli by velký přínosem. Zažili to, jak funguje svět uvnitř a zachovali si zdravý rozum, jak přenést tuto zkušenost na ostatní, by bylo neocenitelné. Věřím, že nám podaří navázat spolupráci a po předání lektorských dovedností budeme moci využít jejich náhledu.
Vaše občanské sdružení
